STANISLAV ŠPELDA A JEHO LABYRINT SVĚTA / 8. červenec 2017
Barevné linoryty

Spojené smyčce / 8. červenec 2017
Koncert česko-německého orchestru

Síla přírody a lidská tvořivost v čase a prostoru

  Výtvarný svět Stanislava Špeldy, malíře a grafika z malebné horské osady Kvíčala, je analogií nikdy nekončící expanze přírody a trvale tvořivého lidského elánu. V divoce zurčícím horském potoce se strmými břehy porostlými bujnou vegetací jsou unášeny vyvrácené stromy, potok však protéká pod kamenným mostkem, který lidské ruce stavěly jistě před desítkami let. Vedle výbušné krásy tropické džungle, jejíž působivé barvy evokují všechny její zvuky a vůně, stojí monumentalita chrámů starých asijských kultur. Idyličnost horského údolí s lesy, pastvinami, loukami a roztroušenými staveními, kde uměřené barvy a citlivě vybrané a provedené jednotlivosti svědčí o dávném soužití člověka s krajinou na našem území, kontrastuje s přísnou černobílou lidskou hlavou, zobrazenou jako soubor přesně pracujících součástek jakéhosi stroje, z něhož se rodí pouze logika a řád.

  Jsou-li příroda i lidská tvořivost bez konce, platí to i pro výtvarná gesta Stanislava Špeldy: pod jeho rukama vyrůstají přírodní obrazy, křížící se s lidskou činností v různých podobách a vedoucí tu k očekávaným, tu nenadálým proměnám. Pro návštěvníka výstavy tak nastává možnost pouze se dívat, vnímat všemi smysly rozmanité podoby přírody, nechat se unášet její silou s intenzitou, která vylučuje veškerou racionalitu. Je tu však i druhá možnost: zamyslet se nad pouty člověka k přírodě, znovu promýšlet prchavost či věčnost civilizací a nacházet ve stále se obnovující vegetaci možný zdroj naděje pro lidstvo a jeho omyly.

  Práce Stanislava Špeldy, horala a cestovatele, jsou bohaté myšlenkově a neobyčejně ukázněné formálně. Technika linorytu sice nevyžaduje složité vybavení, stačí dobrá rydla, lino a lis satinýrka, nárokuje si však velkou přesnost. Stojařské vzdělání výtvarníka zde jistě hraje svou roli: jeho práce jsou jemně ryté, soutisk barev, velmi náročný na provedení, je precizní. Sám autor, který se zabývá také kresbou, malbou a vyzkoušel i jiné grafické techniky, o něm říká: « Linoryt umožňuje nepřeberné množství způsobů vyjádření. Pro mě znamená nekonečné hledání možností, jež tato technika nabízí. Když vytvářím linoryt a přidávám další barvy, je to však právě on, kdo mi ukáže cestu k výsledku, to, jak chce nakonec sám vypadat.

Vernisáž výstavy se koná v sobotu 8. července 2017 v 16 hodin. Výstava potrvá do 30. září 2017.

Galerie Netopýr, 342 01 Žihobce 15

Koncert českých a německých hudebníků se uskuteční jako součást vernisáže v sobotu 8. července 2017 v 17 hodin v žihobeckém kostele Proměnění Páně.

PhDr. Lenka Froulíková



     
     



Kulturní léto v Pošumaví: Žihobce v Evropě a Evropa v Žihobcích


  Slýcháme často mluvit o Evropě, o společných hodnotách, které spojují její obyvatele. O Evropské unii, míru, demokracii, lidských právech a povinnostech, o evropských institucích. Někdy v dobrém. Někdy ne. V Žihobcích má již několik roků léto podobu, která připomíná, že sbližujícím poutem mezi Evropany může být kultura a její vzájemné poznávání. A to i v malé obci. Evropa tu má milé, člověku blízké rozměry.

  První prázdninovou sobotu poctila Žihobce svou návštěvou S. E. Helena Tuuri, velvyslankyně Finska v České republice. Právě letos slaví tato severská země sto let své nezávislosti. Finské kulturní centrum v Žihobcích ve spolupráci s velvyslanectvím Finska a vedením obce vyhlásilo k významnému výročí výtvarnou soutěž pro děti a mládež Finsko a jeho příroda, architektura, hudba, literatura a sport ve světle evropské kultury. S. E. Helena Tuuri předala na vernisáži výstavy ve Stelle Polaris ceny mladým vítězům jednotlivých kategorií, zasadila v zámeckém parku pamětní strom, prohlédla si Muzeum Lamberské stezky a jeho probíhající výstavy a byla přítomna spolu s představiteli obce dalšímu žihobeckému kulturnímu dění.

  V odpoledních hodinách proběhla vernisáž výstavy krkonošského malíře a grafika Stanislava Špeldy, jehož barevné linoryty čerpají z půvabných horských výhledů, tak blízkých srdci obyvatel Pošumaví a Šumavy, i z exotické přírody cizích zemí, které výtvarník navštívil.

  Z žihobecké galerie Netopýr se pak dění přesunulo do krásně zrestaurovaného novorománského kostela Proměnění Páně, kde byla výtvarná řeč vystřídána tóny hudby. V Německu, oblasti zeměpisně i kulturně blízké, měl a má hudební život stejně významnou úlohu jako v českých zemích.

  Představme si nyní Evropu jako dámu, která se na koncert ozdobila náhrdelníkem se třemi perlami. Takovou křivku totiž na mapě představují německý Cham a české Klatovy a Žihobce. Z kulturní spolupráce mezi Bavorskem a západními Čechami vzešel v roce 1991 symfonický orchestr Spojené smyčce, jehož mladí němečtí a čeští hudebníci práve z Chamu a Klatov, vedeni mistrovskou taktovkou uměleckého vedoucího a dirigenta Františka Řezáče, už hostovali kromě Německa a České republiky také ve Francii, Švýcarsku, Maďarsku a Slovinsku. Letos přijelo čtyřicet členů Spojených smyčců potěšit svou virtuozitou a elánem srdce obyvatel a návštěvníků Žihobec.

  Dívejme se, poslouchejme, debatujme. Kolem nás jsou stopy historie, různé jazyky a rozmanité kultury, ale i současnost. Vzdyť Evropa může mít i takhle blízké, lidské rozměry. Je to Evropa nás všech, jak ji žijeme každý den.


Žihobce, Finské kulturní centrum Stella Polaris, 8. červenec 2017, 15 hodin: vernisáž výstavy Finsko a jeho příroda, architektura, hudba, literatura a sport ve světle evropské kultury.

Žihobce, galerie Netopýr, 8. červenec 2017, 16 hodin: vernisáž výstavy Labyrint světa Stanislava Špeldy. Barevné linoryty.

Žihobce, kostel Proměnění Páně, 8. červenec 2017, 17 hodin: koncert symfonického orchestru Spojené smyčce.


PhDr. Lenka Froulíková